- Baudis Jan P. --- 23. 11. 2003
Re[2]: O včelařské ideologii
> Pan Smělý má pouhých 12 včelstev a všechny v polystyrenových úlech.
> Tedy žádné porovnání s jinými úly. Ze statistického hlediska proto
> jeho výsledky a tvrzení mají nulovou hodnotu pokud jde o jejich
> zobecnitelnost do jiných podmínek, pro jiné včelaře.
Já tady nechci fungovat jako nějaký advokát př. Smělého. Škoda, že
tady není on sám. Mohu čerpat jen z toho, co vím z jeho pražských
přednášek a článků.
Když př. Směly vyvíjel svoji úlovou koncepci, tak srovnávací úly měl.
Ale opravdu nevím, kolik jich bylo a jak dlouho je sledoval. (Při
svých přednáškách většinou spojoval sousloví "dřevěný úl" se slovy
"štípal jsem" nebo "rozštípal jsem" případně "spálil jsem".)
Výše uvedený výrok "pouhých 12 včelstev" není úplně na místě. Jde nám
přece o počet včelstev sledovaných po dobu jedné sezóny. Takže
sledujete-li "pouhých 12 včelstev" po dobu 30 let, máte soubor
výsledků sledování 360 včelstev.
Srovnání jeho včelstev tady je - a to se včelstvy včelařů okolních.
Vím, co mi výzkumník namítne. Včelstva okolních včelařů nejsou přesně
na stejném místě. Odlišná technologie obsluhy u jiných včelařů atd.
Jinými slovy - stanoviště ing. Smělého je výjimečně šťastná lokalita
(už o pár set metrů jinde jsou dramaticky jiné snůškové i klimatické
podmínky), včelaři v okolí mají nižší výnosy, protože asi neumějí
vůbec včelařit atd...
Výzkumníci sledují 2 skupiny včelstev umístěné na stejném stanovišti,
stejně ošetřované a v různých úlech. Jenže tato zdánlivě(!) objektivní
metoda má i své slabiny. Když ošetřujete obě skupiny včelstev stejnou
chovatelskou technologií, pak tato technologie může být pro včelstva v
jedné skupině výhodná (protože se hodí pro příslušný typ úlu), kdežto
pro druhou skupinu včelstev může být vzhledem k odlišnému typu úlu
nevýhodná. Výsledky pak vlastně nejsou objektivní, i když se tak
tváří...
Někdy v polovině 80 let vedl ing. Smělý nějaký kurs výroby silně
uteplených úlů a několik včelařů z jeho okolí si pod jeho vedením tyto
úly vyrobilo. Vzpomínám si, že jak si později včelařské schůzi tyto
úly pochvalovali. Samozřejmě, toto má hodnotu "pouhého" svědectví,
nemá to hodnotu exaktně vedené vědecké studie...
(Poznámka pod čarou.;, ten termín "vědecké studie" ještě nezaručuje
pravdivost. Stačí se podívat, jak stále znova a znova vystupují
"vědci" se svými studiemi proti homeopatii. Je jim jedno, že to
funguje a pomáhá to milionům lidí na celém světě, jenže "vědci" budou
sveřepě tvrdit, že to nemůže fungovat, protože na to nemají svoji
studii...)
> Může ten vliv uteplení být třeba i pouze 50 %?
> Asi to tak jednoduché není...
Myslím si (docela nevědecky), že uteplení může mít citelný význam, jen
když je dokážeme využít. Např. nemá smysl mít uteplené stěny úlů, když
máme studené víko, očka nebo zasíťované dno, česno jak vrata do garáže
a teplo, které stěny nástavků ušetří, uteče jinudy. Nevím, jestli by
uteplení úlů mělo nějaký význam při podzimní nebo pozdně letní
snůšce... Atd.
Věřím tomu, co říká ing. Kamler: "U včel se vše točí kolem tepla". Do
jaké míry se to projeví, záleží na mnoha dalších okolnostech, nejen na
masivnosti uteplení.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4532
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |